Rychlé čtení je často definováno dvěma ukazateli: rychlostí čtení (ve slovech za minutu) a pochopením textu (to se uvádí v procentech).

Jednotliví odborníci se však liší ohledně toho, jaké rychlosti by člověk měl dosáhnout, aby se čtení opravdu dalo označit jako rychlé. Obvykle se uvádí míra rychlosti 250-300 slov za minutu. Avšak čtenáři, kteří prošli výcvikem, by měli dosáhnout rychlosti okolo 500 slov za minutu.

Protože při výuce se vždy jedná tak trochu o laboratorní podmínky, může takto získaná rychlost v reálnu poklesnout. Proto je například běžné v závěrečných fázích výuky dosahovat i výsledků okolo 600 či více slov za minutu, ale v reálu pak zcela stačí poradit si s/efektivně aplikovat 450 až 500.

Rychlé čtení by ale nikomu nepomohlo, pokud by nebylo doprovázeno pochopením toho, co vlastně čteme. A protože rychlé čtení je přece jen o rychlosti, pochopení nikdy nebude stoprocentní. Míra chápání textu by se měla pohybovat mezi 60-80%, v opačném případě se o nějakém „čtení“ nedá moc mluvit (spíš je to jen honění očí po stránce).

V předchozích odstavcích jsme si ukázali, jak vlastně probíhá proces čtení, na modelové ukázce demonstrovali, jakého zlepšení jsme schopni dosáhnout a objasnili, co je vlastně rychlé čtení. Je však třeba zdůraznit, že by bylo velkou chybou snažit se číst všechny texty stejným způsobem (a rychlostí), tedy stejnou technikou.

Novinový článek čteme jinak než matematická skripta plná vzorců a definic. Někdy dokonce není vůbec žádoucí snažit se číst rychle, například čteme-li sbírku básní či beletrii pro své vlastní potěšení. Abychom docenili krásu veršů a užili si detektivní zápletky i zvraty, musíme jim dát patřičný prostor.

Aktivní čtení je hlavně a především o čtenářově postoji k danému textu. Jeho pravým opakem je bezmyšlenkovité klouzání očí po textu beze stopy vlastní iniciativy nebo hlubšího pochopení, bez cíle a nějaké zvláštní snahy, prostě pasivní přijímání předložených informací.

Aktivní čtenář má v první řadě stanovený cíl: chce zjistit určitou informaci, pochopit danou problematiku nebo si ověřit, o čem text je. Cíl mu dodává motivaci a motivace se projevuje v soustředění. Zkrátka, člověk se nefláká a kouká, aby pochopil.

Aktivní čtenář se nenechává textem vést. Naopak, předvídá ho. A pokud zjistí, že kniha nebo článek neobsahují to, co potřebuje, nebo mu to nepodávají stylem, který mu vyhovuje, nebojí se je zahodit a najít si jiný pramen informací.

Efektivní čtení se na rozdíl od rychlého čtení nebo aktivního čtení nedá tak snadno definovat. Pokud byste se chtěli dozvědět, co přesně se za tímto termínem skrývá, a podívali se na tento termín do tří různých knih od tří různých autorů, v každé byste se dozvěděli něco více nebo méně odlišného.

Někteří autoři používají termín efektivní čtení jen jako synonymum pro rychlé čtení. Může to ale také být jen označení pro jakýkoliv účinný čtecí postup. Pokud bychom se ale podívali na všechny tyto definice jako celek, vyjde nám z toho, že efektivní čtení je vlastně to, že někdo čte efektivně. Tedy používá správný čtecí styl společně se správným čtecím postupem a oba dva jsou přiměřené jak dokumentu, tak cíli četby.

Slouží hlavně k základnímu seznámení s dokumentem, který budeme číst. Všímáme si hlavně nadpisů, autora, anotace a osnovy, pokud nějaká existuje. Pokud se jedná o knihu, důležitý je obsah, slovníček pojmů, bibliografie a zvlášť úvod a závěr, kde bývají shrnuta nejdůležitější fakta.

Je to způsob čtení, při kterém se čtenářovy oči pohybují velice rychle po pomyslné diagonále stránky směrem dolů (i když v zásadě je jedno, zda se jedná o diagonálu, přímku nebo pohyb cik cak, záleží na tom, co vám zrovna vyhovuje).

Oči se při tomto způsobu čtení pohybují v textu velice rychle a hledají konkrétní klíčová slova. Nejedná se o čtení jako takové, protože čtenář spíše jen běží očima po řádcích a zastavuje se pouze v případě, že narazí na hledané slovo nebo sousloví.

…je vlastně čtením obyčejným. Je to pomalé až důkladné čtení textu, kdy je potřeba vnímat každé slovo. Uplatňuje se u čtení beletrie nebo při učení.

Při kombinovaném čtení se jednotlivé výše popsané styly skloubí dohromady tak, aby se čtenář co nejrychleji dobral cíle, tedy odpovědí na své vytyčené otázky.

V praxi to vypadá většinou tak, že ty části textu, které už známe, projdeme kurzorickým čtením a do statarického zpomalíme pouze v momentě, kdy narazíme na nový termín. Dále v textu použijeme selektivní čtení a vyhledáme všechny výskyty nového termínu, a statarické čtení použijeme opět v závěru na přečtení shrnutí.

Ale teď obecněji. V některých případech je dovednost rychlého čtení naprostou nutností. Obecně známé jsou příklady amerických prezidentů. Jen si představte ty stohy dokumentů, které musí (měl by) takový prezident denně přečíst. Pokud by neovládal pokročilé techniky čtení, zřejmě by mu na úřadování nezbylo mnoho času.

Theodore Roosvelt byl například známý tím, že denně prý přečetl i tři knihy. J. F. Kennedy absolvoval kurz rychlého čtení (v angličtině speed-reading nebo rapid-reading) ihned po nástupu do prezidentské funkce.

Člověk však nemusí být prezidentem, aby docenil možnosti, které se mu zvládnutím pokročilých čtenářských technik nabízí.

A jak tedy na rychlé čtení a jeho zvládnutí? Možností samozřejmě existuje více a je jen na vás, které z nich dáte přednost. My se ale s Rozečti.se zabýváme čistě online interaktivní výukou rychlého čtení a můžeme ji vřele doporučit :) Mezi hlavní výhody naší online aplikace patří to, že není vázaná na konkrétní počítač a odkudkoliv a kdykoliv tak můžete procvičovat (včetně tabletů s Android nebo iOS). Dále také klademe důraz na okamžitou zpětnou vazbu a po každém cvičení tak ihned vidíte, jak se vám daří či zatím nedaří.

První trénovaná dovednost je úroveň zrakového rozpětí. Jedná se o délku řetězce, respektive počet znaků textu, které oči zachytí na jednu fixaci.

U neškoleného čtenáře je tato délka textu jen okolo 7 znaků na jednu fixaci. Cvičením lze ale dosáhnout i 20 znaků na jednu fixaci. Toto rozšíření jedné fixace či „čtecího zorného pole“ je tedy podstatou výuky první dovednosti.

Vzhledem k tomu, že naše oči zpracovávají text pouze, když se nehýbou, tedy když se na text fixují, je třeba věnovat pozornost i výuce správných očních fixací.

Podstata výuky této dovednosti je odbourání nadbytečných fixací, jejich zpřesnění a i částečné urychlení.

Cílem je, aby se oči zbytečně nevracely v textu, nepřeskakovaly z řádku na řádek a jinak nebloudily. Rychlé čtení zpravidla obnáší přesné fixování zraku a přesné přeskoky zraku při průchodu textem.

I když jen samotné zlepšení mechaniky procesu čtení podstatně zvýší rychlost čtení, jen o zrychlení zraku to rozhodně není.

Ruku v ruce se správnými návyky pro rychlé čtení jde taky teorie čtení, různé čtenářské techniky, vyzdvihnutí konkrétních situací vhodných pro rychlé čtení a další instrukce a návody.

Poslední částí každé výukové lekce, tedy po tom, kdy jako uživatel o kousek rozšíříte své zrakové rozpětí a nacvičíte rytmické pohyby očí po řádku v příslušné obtížnosti, je změření vaší aktuální rychlosti čtení.

Postup klasicky měříme přečtením kratšího textu, přičemž se měří jednak rychlost (slova za minutu) a jednak pochopení a zapamatování textu (pomocí kontrolních otázek). Důležité je zde zmínit, že v ideálním světě by ani testy rychlosti nebyly potřeba, ale protože každý se rád nějak poměřuje a sleduje svůj postup, jsou tyto součastí aplikace. Nemělo by však být vaším cílem číst tyto testy co nejrychleji, ale naopak poctivě uplatnit získané návyky a jen si zde ověřit, jak vám pomáhají či zda musíte dále procvičovat.

Doporučujeme v rámci výuky opravdu dodržovat určitou pravidelnost a absolvovat pouze jednu lekci za den. Samozřejmě lze ale trénovat i mimo přednastavený online kurz a to v sekci Procvičování.

Můžete tak bez obav z ovlivnění svých výukových statistik trénovat jednotlivé vybrané cvičení nebo si jen měřit aktuální rychlost čtení. K dispozici máte vždy výběr požadované úrovně obtížnosti – úroveň aktuální a také dvou předchozích lekcí.

Dále jsou vám v Rozečti.se k dispozici podrobné statistiky postupu, srovnání s přáteli i žebříček nejlepších uživatelů.

Sekce Časté otázky poskytuje odpovědi na nejčastější dotazy a běžné problémy při práci s aplikací.